Každý majitel domácího mazlíčka – zejména pejska – rád předvádí druhým, jak je jeho miláček výborně vycvičen a jak jej poslouchá na slovo. Tomuto předvádění svého mazlíka předchází hodiny a dny výcviku a učení jednotlivých povelů, které mohou být únavné nejen pro majitele či cvičitele, ale také pro samotného pejska. Abychom si cvičení pejska co nejvíce užili, měli bychom dbát zásad, které povedou k pocitu spíše zábavy než výcviku. Tyto zásady jsem sepsala do tzv. desatera výcviku psa.

 

Tedy, dobrý cvičitel je vždy:

 

1.Důsledný

Když učíme psa nějaký povel, tak musíme trvat na tom, aby jej pes vždy provedl, ze začátku mu nejlépe ukázat i jak povel provést. Např. když učíme psa povel „sedni“, nebojme se mu jemně přitlačit na záď a u toho „tlačení“ onen povel zopakujme. Když se pes nakonec posadí, obdařme jej pamlskem, pochvalou a pohlazením J Nikdy nedovolte psovi, aby si prosazoval svoji vůli – bude ji pak prosazovat i při ostatních úkolech!

 

2.Ke psu spravedlivý

Ano toto je nejčastější chyba, kterou chovatelé psa provádějí. Jedná se o trestání psa za něco, co neudělal. Psa bychom měli vždy trestat, když provede něco špatného a naopak jej chválit, když vykoná, co jsme mu přikázali, ale určitě NE jej trestat za to, že náš rozkaz hned neučiní. Nejčastější chyba je např. při povelu přivolání psa. Pes na náš povel nereaguje, ale za chvilku nakonec přijde a v tuto chvíli by jej spousta chovatelů potrestala za to, že nepřišel hned – ale to je chyba! Pes si to spojí s povelem „ke mně“ = přijdu k pánečkovi = trest; a výsledek bude akorát ten, že příště nepřijde vůbec. L A proto je dobré spojovat nepříjemné zážitky se situacemi, které nechceme, aby pes prováděl – např. když nám uteče, ihned útěk spojit např. s hlasitým chrastěním plechovky, kterou k němu hodíme. Příště si rozmyslí, zda uteče bez pokynu „běž“ J

 

3.Klade psovi dosažitelné cíle

Nikdy nevyžadujte, aby pes provedl úkol, který není schopný splnit! Vždy dejme psovi jasně najevo radost z každého úspěchu. Aby pro pejska nebylo cvičení mučením a utrpením, je důležité postupovat vždy od jednodušších povelů ke složitějším a snažit se psa učit systematicky. Cvičení by také nemělo trvat déle než 15 minut u štěňat, pokud učíme pokročilejšího psa, tak maximálně půl hodiny. Je také dobré psa učit pár minut několikrát denně, než mu dát jednou týdně dvouhodinovou výuku všech povelů.

 

4.Chválí psa

Důležitá zásada chválení psa zejména znamená: chválit jej vždy pouze za to, co udělá dobře. Nikdy jej nechvalme za něco, co nevykonává! Např. když jdeme se psem po chodníku a začali bychom jej chválit za to, že neočuchával procházející osobu, pes nechápe, za co jej najednou chválíme, když byl třeba zrovna zaujatý něčím jiným a procházejícího člověka vůbec neviděl. Ale pokud jdeme a řekneme mu „u nohy“ a pes jde poslušně vedle nohy, tak jej průběžně chválíme že tak je správně J Během výcviku psa chválou určitě nešetřeme! Ta totiž našeho psího miláčka nejvíc motivuje.

 

5.Používá jasná gesta

Pokud při cvičení nějakého povelu spojíme pokyn s výrazným a jasným gestem, pes si příkaz lépe a rychleji zapamatuje a osvojí.

 

6.Správně dává povely

Při učení psa musíme dát jasně intonačně najevo, zda se jedná o zákaz, příkaz nebo pochvalu. Příkazy by měly být dávány hlasitě, jasně a pevně (znamená: nepřipustím žádnou diskuzi). Zákazy by měly být, stejně jako příkazy, dostatečně hlasité, jasné a jakoby výhružné (znamená: dej si na mě pozor; zkus to udělat!). Pochvala musí znít psovi velmi radostně, zpěvně a i úsměv nikdy nezaškodí J

 

7.Všímá si náhodně naučených triků

Když vidíme psa, jak si sám hraje nebo jen tak jde a udělá věc, kterou jej chceme naučit, využijme toho, zopakujme při tom povel a přehnaně jej pochvalme. Například jdeme se psem venku, zastavíme se a on si zničehonic sedne. Ihned řekněme „sedni, tak je správně“, pohlaďme jej a tvařme se, jak je úžasný, že splnil náš povel. Takto naučené povely bývají zpravidla mnohem lepší a pevnější, než uměle naučený cvik.

 

8.Bere výcvik jako hru

Pes mívá často při cvičení některé své pokyny a cviky oblíbené a jiné zas dělá nerad. Proto vždy, když učíme pejska zrovna ten jemu nepříjemný cvik a musíme psa k němu přimět, nechme jej následně provést jeho oblíbený cvik a za ten jej výrazně pochvalme. Tím si pes lépe spojí poslechnutí s něčím příjemným a neposlechnutí s donucením něčeho, co se mu moc nelíbí.

 

9.I mimo výcvik si se psem často hraje

Hraní si se psem nejen během výcviku je velmi důležité k vypěstování si vzájemného vztahu psa a jeho majitele. Pomocí hry lze psa (v rámci hraní) naučit spoustu povelů lépe, než s donucením. A nebudeme v očích psa pouze jako drsní majitelé, které musí na slovo poslouchat, jinak bude zle, ale také jako jeho přátelé, které chce potěšit a tak na slovo udělá s radostí téměř vše, co po něm páneček bude chtít. J

 

10.Projevuje o pejska zájem

Určitě nenuťme psa dělat cvik, který je pro něj velmi nepříjemný, či dokonce bolestivý. Berme také v potaz stáří psa a jeho schopnosti. Neuposlechnutí úkolu může být někdy způsobeno i zhoršeným zdravotním stavem a proto když pes nechce vyhovět povelu, který běžně provádí, zkusme se zamyslet, zda by nemohla být příčina jiná, než jeho lenost, či neochota.

 

 

Glowlady